Město Columbus je slavné tím, že ho před 100 lety přepadl mexický generál Pancho Villa, patrně za účelem zvýšení své popularity, a Američani ho pak skoro rok neúspěšně honili po celém severním Mexiku za pomoci desítek tisíc vojáků a dokonce i prvního nasazení letadel v historii americké armády. Výsledkem je pěkné vlastivědné muzeum.
Zde nastal zlom v Lukáškově životě: objevil vláčky. Vedle muzea stál starý červený vagón s bílou brzdou. Lukášek se k brzdě přísál, začal s ní kroutit a odmítal se pustit s tím, že musí nutně "žídit váček". Od té doby je vláčky posedlý, kdekoliv stojí nějaký starý vagón nebo lokomotiva, musí nutně najít "vojant" a "žídit váček". A hrozně se těší do jakéhokoliv "muzeja", protože v každém muzeju je určitě váček, který by mohl žídit.
Město je kousek od hranice, tak jsme se zajeli podívat, jak to tam vypadá. Na obrázku je vidět několikametrový železný plot. Takový stojí, zdá se, všude.
Další zastávku jsme podnikli na úpatí jednoho z těch osamělých hřbetů, které trčí z pouště. Florida Mountains. Svahy hor jsou pokryté kaktusy a po událostech posledních dní i vrstvou sněhu. Výhledy jsou daleké a krásné.
A ještě jeden západ slunce na dálnici.
Štědrý večer jsme strávili ve městě Lordsburg na hranici Nového Mexika a Arizony. Kdysi velká železniční stanice, dnes dlouhá řada motelů a benzínek. K večeři jsme si dali tradičního amerického krocana v restauraci na pumpě a děti si rozbalily dárečky na posteli v motelu. Bylo to moc prima.
3 komentáře:
Lukášek bude se svými vláčky asi po tatínkovi (a dědečkovi).
...a nepřipadali jste si na tý cestě tak trošku jako vyhnanci?
Nejspíš bude. Předminulou sobotu jsme byli v železničním muzeu, vydržel běhat mezi vláčkama celý den, ani nechtěl jít spát. V neděli jsme jeli tramvají do Littletonu, ale vůbec nechtěl vystoupit a ve městě pořád mluvil o tom, že musíme zpátky na nadraží, tak jsme pak ještě jeli na konečnou a zase zpátky. No a minulý víkend nás Eva odvezla na druhý konec Colorada do Grand Junction, a zpátky jsme jeli celý den vlakem. Tak nadšeného Lukáška jsem už dlouho neviděl :-)
Okomentovat