Cesta vede pouští, ve které neroste nic než suché keříky a semtam něco kaktusovitého. První zastávku jsme udělali kousek za Alamogordem u rokle, kterou používali Apači jako útočiště, protože v ní teče celoročně voda. Kaktusů je tam nevídaně, a tak se nám naskytly neobvyklé pohledy.
Za pozornost stojí, že kolem potoka rostou normální stromy, tráva a rákosí, ale kdekoliv jinde neroste skoro nic.
Následuje první díl příběhu děti a kaktusy. Kaktus byl suverénně nejoblíbenějším objektem výletu, protože "píchá" a dělá "jau". Děsná sranda. Malá ukázka.
A ještě si myslím, že stojí za vidění video dětí na pěším výletě. Takhle to vypadá. Tempo pochodu se pohybuje kolem jednoho kilometru v hodině, nicméně vzdálenost, kterou děti ujdou, je nejmíň dvojnásobná. Množství přemístěného přírodního materiálu se počítá na kilogramy.
Další zastávka byla ve městě El Paso. Město je rozdělené napůl řekou Rio Grande a dvěma řadami ostnatých drátů, proti nimž je československá železná opona chudým příbuzným. Jižní půlka patří Mexiku, jmenuje se Ciudad Juárez a pravidelně se umísťuje na čele světových statistik v počtu vražd na obyvatele. Dva pohledy do Mexika, které začíná hned za dálnicí.
Na předměstí El Pasa nás zaujalo krematorium pro domácí zvířata, romanticky položené hned vedle obří ocelárny (nebo co to bylo).
Nocovali jsme ve městě Las Cruces, kousek na sever. Ve městě se nachází čtvrť Mesilla, jedno z nejstarší sídel v celém Novém Mexiku. Vypadá to tam skoro jako v jižním Španělsku :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat