1.1. přes hory domů!

Čekalo nás posledních 400 mil, přes hory domů. Zvolili jsme trasu po severní hranici Nového Mexika, kde jsou o něco nižší sedla a o trochu větší pustina. Nejzajímavější část cesty vede přes sedlo Cumbres Pass (3050 metrů), kudy prochází kdysi slavná úzkokolejka, která spojovala celou oblast jihozápadního Colorada s civilizací, tedy s Velkými pláněmi. Dodnes se zachoval pouze nejvýšší úsek trati, přes sedlo Cumbres, mezi městečky Chama a Antonito. V létě tu jezdí pro turisty parní vlak, v zimě jsou všechny mašinky zapadané sněhem na nádraží v Chamě. Udělali jsme si tam polední přestávku.

Nejoblíbenější činnost Honzíka: "koše", neboli vzít špinavé plíny a donést je do koše. Neexistuje šťastnější Honzík, než když provádí "koše".





Silnice i železnice stoupá na Cumbres Pass.

Trať dřív vedla až do Alamosy, hlavního města obrovské náhorní plošiny San Luis Valley, kde se přesedalo na normální rozchod. Dneska vozí úzkokolejka turisty jenom do Antonita, první osady pod horama.

Poslední sedlo naší velké cesty, La Veta Pass (2900 metrů), mezi San Luis Valley a Velkými pláněmi. Stejnou cestou vede i trať s běžným rozchodem, po které dodnes jezdí nákladní vlaky.

Za sedlem je město Walsenburg. Přijeli jsme tam akorát na začátek posledního fotbalového zápasu základní části sezóny. Denver hrál proti svému tradičnímu rivalu z Kansas City, což je vlastně nejbližší město, pouhých 10 hodin jízdy po dálnici, kde se taky hraje fotbal. Děti šly na houpačky a já si našel prima bar. Vypadalo to tam dost folklórně, pivo za dva dolary, skupinka důchodců kolem umakartového stolku a pár vesničanů za krásným dřevěným barem - skoro jako hospoda v seriálu South Park :-) A taky dva Denveřani, kteří měli stejný problém jako já, že cestovali někde z daleka a domů to na fotbal nestihli. Jenom škoda, obě strany hrály dost otřesně, takže se moc nebylo na co koukat. Denver prohrál 7:3 (něco jako když hokej skončí 1:0 na penalty), nicméně náš hlavní konkurent Oakland prohrál taky, takže postupujeme jako vítěz skupiny do play-off!

Z Walsenburgu domů jsou to pouhé dvě hodiny po dálnici, což uteklo jako nic. Tachoměr se zastavil na čísle 2700 mil, tedy 4300 kilometrů. Prima výlet.