Carpenter Peak (7160 ft)

I když všude leží spousty sněhu, včera bylo krásně teplo, tak jsme šli na delší výlet do předhůří. Eva nás odvezla na úpatí Rampart Range a s Lukáškem jsme šli přes několik roklí, hřebínků a malých sedel na Carpenter Peak a pak dolů do Roxborough. Je neuvěřitelné, jaká pustina je pár kilometrů za posledníma barákama dvoumilionového města. Kolem parkovišť bylo pár lidí i teď v zimě, ale jak jsme se vzdalovali, stop ubývalo a po hodině a půl bylo jasné, že tam jdeme od posledního sněžení první.

Předhůří má překvapivě rozmanitou vegetaci, hodně se liší ne podle výšky, ale podle toho kam svítí slunce. Zatímco ve studených a vlhkých roklích rostou husté lesy, na suchých slunných stráních a hřebíncích rostou pichlavé keře a kaktusovité kytky (yuka). I na vodorovné cestě může člověk během pár set metrů potkat několik vegetačních pásem. Dobře to je poznat v zimě - zatímco jižní stráně byly skoro holé, v roklích otočených k severu bylo sněhu po kolena. Na jednom takovém slunném místě jsme obědvali.

Z Carpenter Peaku je snad nejhezčí rozhled v celém předhůří, protože se tyčí přímo nad Roxborough, což je asi největší červené skalní město u Denveru. Vidět je přes sto kilometrů daleko všemi směry. Dohlednost se pozná velmi snadno podle toho, který význačný kopec s nezaměnitelným tvarem je vidět - na jihu Pikes Peak, na severu Longs Peak a na západě Mt. Evans (poslední fotka vlevo vzadu), všechny ve vzdálenosti zhruba těch 100 km.

Celý den jsem Lukáškovi sliboval, že uvidíme nějaké zvířátko, a míli před cílem se nám to povedlo. Na setkání s jelenem jsem Lukáška pečlivě připravoval, takže teď umí odříkat následující vyprávění. Co jsme viděli za zvířátko? "jelen". Jakýho jelena? "ušašej". Co to znamená ušašej? "vejký chocho".

Zítra vyrážíme za teplem do Nového Mexika a možná i Arizony, uvidíme jak to půjde. Do silvestra bysme měli být zpátky. Děti se těší a jsou poučené. Když jim řekneme, že pojedem na veliký výlet, odpovědí nadšeně "kaktus, had".