V půlce ledna jsem vzal Lukáška do velkého železničního muzea v Goldenu. Mají tam krásnou sbírku lokomotiv a vagónů všech možných druhů i stáří, krátký okruh, po kterém vozí návštěvníky v historickém vláčku, modelovou železnici na zahradě i pikovláčky ve sklepě a spoustu zajímavých knížek a materiálů.
Obrázky mimo jiné dobře ilustrují, co to znamená, když v Denveru začne sněžit. Když jsme přijeli do muzea, po sněhu nebylo ve městě ani památky. Když jsme odjížděli, na zemi ho bylo skoro 10 centimetrů.
Vlevo parní lokomotiva zubačky z Manitou Springs na Pikes Peak (viz listopadový výlet do Colorado Springs). Vpravo čelní vagón luxusního transkontinentálního expresu z 50. let. Dole parní sněžná fréza.
Možná nejzajímavější exponát v muzeu jsou "galloping geese", neboli "tryskové husy". Jsou to motoráky, které vyrobil z nákladního auta nějaký lidový tvořitel v 30. letech pro jednu úzkokolejku hluboko v horách, když jí hrozilo zavření, protože parní vlaky se už nerentovaly. Jeden z nich vozil návštěvníky muzea. Taky jsme se svezli.
Oběma se nám v muzeu strašně líbilo. Lukášek vydržel běhat mezi vláčky celý den, od rána až skoro do zavírací hodiny. Dokonce zapomněl, že by měl obědvat - což byla klika, protože já zapomněl svačinu doma. Nejlepší bylo, samozřejmě, žídit váček. Sice je podvod, že lokomotivy nemají vojant, ale aspoň tahat za páčky, když nic jiného.
Na té fotce vlevo si Lukášek hraje s centrálním ovladačem pársetkilometrového úseku transkontinentální železenice kdesi v Nebrasce.
Pár fotek zahradní železnice. Líbilo se mi, jak postupně zapadala sněhem a kvůli kalamitě přestávaly jezdit vláčky.
A nakonec několik detailů z vystavených lokomotiv a vagónů. Železniční symboly jsou
jako vystřižené z westernových filmů. Zřejmě to tak doopravdy bylo.
Žádné komentáře:
Okomentovat